Martin Danes‘ therapy
Milí čtenáři. Rád vás seznámím s novou metodou alternativní medicíny. Ve svém životě jsem absolvoval nejrůznější řadu kurzů, metod, terapií, návštěv léčitelů, včetně cest do Indie, absolvování nejrůznějších zasvěcení do energetických systémů apod. Možná mluvím z duše vás mnohých, kteří jste také vyzkoušeli na své životní pouti první poslední, aby se kvalita vašeho života změnila k lepšímu, snad jste chtěli najít odpovědi na nejrůznější existencionální otázky. Každý měl nějaký ten důvod, proč se začal zabývat ezoterickými vědami a učením.
Člověk lehce nabyde dojmu, že satisfakci může najít někde venku, v nějaké nauce, snad když bude sedět stejně jako když seděl Buddha. Že určitě musejí přijít výsledky, když bude dodržovat nějakou disciplínu. Je tolik starého učení a tolik nových metod, že pokud by chtěl člověk vše zkusit a absolvovat, doporučuji si dopředu zamluvit lůžko v Bohnické léčebně. Mají tam krásný park a určitě se vám tam bude líbit, pokud budete schopni vnímat co se kolem děje.
Spása skutečně nemůže přijít odnikud zvenčí, někteří lidé věří v Boží milost, věří, že oni sami jsou bezmocní a je jen na Boží milosti kdy jim bude dána radost, štěstí a zdraví.A tak se modlí a čekají na onen zázračný den kdesi v budoucnu v nedohlednu. Řeknu vám malé tajemství,ten den, kdy by vám někdo tyto dary dal, nikdy nepřijde. Je to přímo paradoxní hledat vnitřní svobodu a sebepoznání, a přitom o to žádat nějakou sílu někde tam venku. To jakoby loutka žádala svého vodiče, aby se mohla pohnout. Až když přestane člověk hrát roli loutky tak má naději na vnitřní klid a svobodu.
Je mnoho druhů šílenství, které dokáže lidská mysl stvořit a které poté člověk žije. Pokud už vás nebaví fungovat podle programů podobně jako domácí spotřebič, tak by vás mohl zajímat následující článek.
Přišel jsem na to, že všechny poklady má člověk v sobě. A že člověk je ten jediný, kdo může sám sobě udělit onu milost k tomu poznat sám sebe, být vnitřně svobodný a vyčistit všechny své programy, ať už z lidské ontogeneze, nebo z výchovy rodičů, či společnosti. Zkrátka poprvé se osobně setkat sám se sebou, se svoji pravou skutečností, znovuzrodit se a nesrovnatelně zkvalitnit svůj život.
Asi hodně lidí bude vědět, že lepší než se životem bojovat je přijmout jej se vším všudy takový jaký je. Mnozí lidé jistě znají dokonce příčiny svých potíží a trápení. Také mi dá nejspíš hodně lidí za pravdu, že jedinou hojivou silou je láska a tam kde není, vznikají zdravotní problémy. Tak to je pro začátek v naprostém pořádku vědět,to jistě není nic nového, člověk to čte v duchovní literatuře, je to vesměs ve všech starých náboženských učeních, ale je to hodnotné asi tak jako když se vám špatně dýchá a vy prostě víte, že se vám špatně dýchá. To, že to víte, vám zdravý dech rozhodně nevrátí, viďte.Vědět tedy neznamená uzdravit se.
Pak jsou jisté pokusy tyto slova a nauky aplikovat do života, věřte mi, zkoušel jsem to, zkoušel jsem být šťastný, pozitivní, milovat lidi, ale má to jeden háček. Dokud se o to snažíte, nemůžete uspět. Snaha je vždy záležitostí ega a ego a láska jak známo nejdou dohromady. No jo, ale beze snahy je to také peklo a člověk tolik touží po nebi, že vyzkouší cokoliv, aby se tam dostal. Hodiny denně medituje, přestože ví ,že to potrvá pár lidských životů, než dospěje k osvícení. To slovo osvícení se skutečně stalo jakýmsi fetišem, osvícení osvícení osvícení. Když se vás zeptám co je osvícení, co mi odpovíte? Jakákoliv představa je zaručený omyl, je to jako kdybyste neznali sladkost, každá představa o tom co je sladkost by byla omyl, dokud byste nezašli do cukrárny a nedali si sladkou kávičku, k tomu sachr, paříž, věneček nebo punčák, či všechno dohromady.
Takže cokoliv vám tu budu vyprávět je jen jakási pohádka a snad inspirace do té doby, než to sami zažijete. Sami sebe, bez ega a programů nepoznáte intelektuálně, ani když na to budete mít pět vysokých škol a tituly použijete jako tapety ve své drahé pracovně. Sami sebe můžete jen vidět, zažít, prožít, ochutnat, jinak to nejde.

Takže vyvstává otázka jak na to? Můj kamarád dostal nápad, byl v Indii a ze všech stran slyšel jen ,,přijmi to''. Jako spásný všelék. Cokoliv jeho, nebo jiného člena české výpravy trápilo, slyšeli jen ,,přijměte to''. To byl celý onen indický klíč ke štěstí. Mělo to však jeden háček, já tam byl také a nikdo vám neřekne jak. A najednou můj kamarád Karel Nejedlý dostal nápad. On znal principy regresní terapie, kde opakujete pořád dokola událost, ve které máte nějaké trauma, dokud se vaše nepříjemné emoce nevyčistí. Tenkrát ho cosi trápilo a on to zkusil opakovat a to tak, že před to své trápení přidal ono klíčové slovíčko ,,PŘIJÍMÁM''. Nepamatuji se přesně, ale dejme tomu, že ho trápilo že se nemůže uvolnit. Výsledná sebeterapie pak vypadala následovně takto: ,,Přijímám svoji osobnost, která se nemůže uvolnit'', při opakování najednou zjistil, že celé napětí ustupuje, až docela zmizelo. A to byla ta první vlaštovka a ten první nápad a impuls pracovat na rozvoji toho nápadu dále.
Karel z tohoto nápadu vyvinul jistou strukturu aplikace této techniky a nazval ji metoda RUŠ. V době, kdy jsem prožíval silnou emocionální krizi, kdy ve mě nebylo kouska štěstí, kdy jsem věřil, že nemůžu být šťastný, v době, kdy jsem byl úplně chemicky, energeticky rozladěn energií nazývanou dikša, v této době jsem absolvoval čtyřhodinovou terapii metodou RUŠ. Budu upřímný, celý můj život se od té doby změnil. Všechno neštěstí se obrátilo ve štěstí a nebyla to euforie na týden, naopak to všechno byl teprve začátek.

Ještě stále ve své mysli, ve svém egu jsem pokračoval dál v tom, co jsem se u Karla naučil, začal jsem přijímat první poslední na co jsem v sobě narazil, každou bolest, každý blok, každý program a věci se dál měnily a proměňovaly. Když něco přijmete, znamená to, že tomu dáte lásku. Celé tělo funguje jen jako zrcadlo vašich míst, kde nemáte lásku. Když ke mě přichází klient s problémem (tělesným či duševním), přesně najdeme ten blok, na který je vázána nějaká konkrétní emoce, nepříjemná emoce, není tam láska. Tím, že to ten člověk přijme touto jednoduchou technikou ,,přijímám,že...'', pak je ten daný blok jednou pro vždy vymazán. A klient se začíná uzdravovat, protože už není důvod, příčina k jeho nemoci.

Lidský mozek funguje jako computer, něco se do něj zapisuje a stejně tak se dají věci i vymazat. Jde jenom na to přijít jak, zapsání nepříjemného pocitu je jen z důvodu neharmonie. Představte si, že žijete v harmonii, poté nastane mnoho věcí, událostí, které ve vás nezanechají negativní stopu, přitom člověku, který není v harmonii, zanechají dané události jistá emocionální traumata. V dětství celá společnost na člověka tlačí názory to je dobré, to je špatné, které emoce jsou v pořádku a které ne, v křehké jemné dušičce malého dítěte pak vzniká jisté měřítko, a tímto měřítkem, těmito programy se začne vědomě i podvědomě řídit, ale ty programy jsou neživé, je to v člověku navíc, je to jako jed či virus, a co se poté děje? Tělo to dá člověku najevo nějakou nemocí ať už duševní, nebo tělesnou. A člověk pak udělá co? Léčí onu nemoc. To je ale úplně scestné. Je to jako byste měli doma puštěný kohoutek a voda tekla na podlahu a vy byste neustále hledali lepší a lepší způsob jak vysušit tu podlahu, to je problém západní medicíny, jenom neustále zdokonaluje vysoušení podlahy, ale řešení je víc než snadné - zavřít kohoutek. Východ je na tom o něco lépe, ví o tom, že existují skutečné příčiny, ale vědět neznamená v tomto případě nic, je potřeba příčiny vyčistit. Znát je je první krok a vyčistit ten druhý.

Líbí se mi to, že člověk může uzdravit a zkvalitnit sám svůj život, při terapii funguji spíše jen jako průvodce. Nepřipínám si žádné metály a nemasíruju své ego tím, že jsem uzdravil toho a toho člověka, vyléčil tu a tu nemoc. Ba právě naopak, připomínám klientovi, že je to on kdo v sobe našel odvahu nastavit sám sobě zrcadlo, podívat se svým démonům do očí a darovat jim svoji lásku. Ti démoni jakoby poté vyhodili nohy na stůl a řekli si: „Super, už máme lásku, už můžeme odpočívat, už nemusíme nikoho zlobit“. To klient je pak tím, kdo se stává svým velkým léčitelem.

Pomocí metody RUŠ jsem schopen pomoci člověku dostat se velmi blízko k bodu, ve kterém může člověk poznat svoji skutečnou podobu ,zažít, prožít sám sebe. Po očistné terapii se nejdříve stane, že utrpení se změní na radost, dojde k transformaci energií, tam kde byla tma je nyní světlo, tam kde nebyla láska je nyní láska, dochází k velikému ztišení všeho chaosu a hluku, který zde panoval. Radost je vedlejší produkt ticha. Dá se říci zasej nic a sklidíš radost a lásku. Člověk je jediný, kdo drží a utváří své utrpení. V Indii mají zajímavý způsob na chytání opic, používají k tomu klasickou Indickou nádobu se zúženým hrdlem. Uvnitř nádoby je banán či jiné ovoce. Opička strčí do nádoby ruku a snaží se ovoce vyndat, to ale nejde, protože její zaťatá pěst je širší než hrdlo nádoby. Přestože se blíží člověk, který ji chce lapit, opice ovoce nepustí a je lapena. Musí se pak za pár rupii fotit s turisty a zbytek života stráví na vodítku s obojkem. Stejně tak člověk, přesto, že chce být šťastný a nechce samozřejmě trpět, je ten jediný kdo se drží a kdo může své utrpení pustit. Ale snaha o to se pustit není tvůrčí, snažte se být šťastní, snažte se o lásku, snažte se pustit to co nechcete, co nejde,věřte mi, zkoušel jsem to. Jakmile něčemu dáváte energii, tak to samo o sobě, ta snaha o štěstí, se mění v utrpení. Kolik vyšplháte nahoru do uměle vytvořené radosti, tolik se propadnete dolů do zoufalství. Takové příběhy jsou známé například z Univerzity Jednoty v jižní Indii, kde byli a jsou dělány s lidmi tyto procesy pomocí speciální energie nazývané dikša. Lidé euforií lezli až po stromech a pár dní poté je nacházeli v okolních vesnicích frustrované a vyčerpané v těžkých depresích. Nebo také takzvaní Osho lidé, kteří se vždy snaží vše oslavovat, mají v USA zbudované takzvané Osho blázince speciálně zaměřené pro tyto stoupence Oshoa pro ty, kteří to neunesli, kteří se právě jen snažili vytvořit radost, štěstí a lásku nějak uměle. Všechny tyto věci jsou jen vedlejší produkt ticha a přicházejí sami. Stačí jen přijmout příčiny svého nepohodlí, svého utrpení a ve vás nastane hluboký mír a nepříjemnosti se vás sami začnou pouštět.

Je to postupný proces, ve kterém se bortí nezdravé energetické struktury. A za vší tou hrou, změnou a s přicházejícím tichem můžete uvidět sami sebe. Prožít a zažít svoji skutečnou podstatu. Za vší tou hrou, za vší existencí, najít své prázdné vědomí bez iluzí, mysli a ega. Najednou už nejste ten kdo přemýšlí, ale ten kdo ví. Najednou vám dají smysl všechny duchovní knihy, které jste do té doby četli a zároveň už je nemusíte dále číst. Pochopíte, proč se mluví o království, proč Chalíl Gibrán v Prorokovi píše,,já jsem nekonečný oceán a všechny světy jsou jen zrnka písku na mé pláži'' a proč Sai Baba říká, že je to ''lví pochod lesem''. Kdyby lidé, kteří trpí nemocí zvanou ego, lidé co hrají veškeré ty hry typu ,,já jsem ještě větší než ten největší,'' věděli, jakou v sobě nosí skutečnou vznešenost, tak by hned chtěli pryč ze svých umělých zlatých klícek uvnitř sebe. Možná to snad v nějakých knihách znělo, že tohle je cíl, konečná. Ne, ne, tohle je teprve začátek, vlastně je to první den vašeho lidství, první den vaší nevinnosti, první den kdy se poprvé setkáváte sami se sebou.

Cesta a způsob je jednoduchý, klíč je v lásce, klíč k lásce je přijímání a klíč k přijímání je metoda RUŠ. Je to snadné.

Zdroj: Martin Danes

Hodnotit mohou pouze Členové.

Přihlašte se, nebo registrujte, pokud chcete hlasovat.

Žádná hodnocení.